Raising children in a religion an inevitable duty of parents

Many people believe that parents should not teach nor demand religious observance of their faith from their children. Some even go as far to call it a crime. The idea presumes that all religions are false. The proponents of such outlook try to superimpose their atheism on children. It presumes that a religion should be choice just for adults without any "preconditioning" from the parents. Implying from the atheist viewpoint that less adults would chose religion over the "no religion". It might be true, but It would rather for simple reason of such adult being blatantly ignorant of religion and being "preconditioned" by living as an agnostic/atheist. Such choice would be certainly less informed, than other way around (leaving religion as an adult). Putting aside how smug this demand for enforcing parents to raise their children as agnostic seems it is also practically impossible to do so for the parents.

It is natural for parents to teach and raise the children according to their own best beliefs and abilities. Not only they do it naturally. They ought to do it. It is their moral duty to do so. Parent ought to give everything deemed necessary for life. Not just shelter, food, but also immaterial goods which include the religious/irreligious convictions of the parents.

When I was discussing this with a friend. He told me it is like if parents would choose a college program for you. I think it is a bad parallel. The better parallel is the language. All parents, unless they are separated from children, teach their children to speak. It is inevitable. Kids are not learning just by explicit lessons, but by example in other words by what they see their parents to do or not to do. The religious convictions or lack of them permeate the life of family. Children as members of the family participate in the life of the family. If this life includes a religious traditions and practices it would be strange for children not to participate together with the parents to the best of their abilities.

One would might argue that if the parents hold a false religion the children are handicapped. Yes, that is true and however unfortunate and unnerving that may be we are not born on equal plain field. It is not just in this one particular area. When a man is born he has no say in what sex, ethnicity, religion/culture, health is born. More over he has no say whether his parents will be poor or rich, loving or abusive. However it is not about what cards you get at the start, but what cards you have at the end.

聖ニコラオス祭

毎年５日１２月の夜は聖ニコラオス祭が国内で行います。たくさん人が聖ニコラオスのコスプレをしています。伝統によって聖ニコラオスと天使と鬼は良い子にお菓子をあげて、悪い子にポテートと石炭をあげます。鬼は悪い子を地獄に持って行く可能もあって、怖い過ぎるので、あまりしないほうがいいと思います。元々鬼は聖ニコラオスと一緒について行かなかったんですけど、１９世紀には始まられたそうです。聖ニコラオス祭の伝統は１３世紀に始まられたそうです。聖ニコラオス祭の原点はカトリククリスト教会の本物の聖人です。聖ニコラオス（270年頃 - 345年または352年12月6日）は司教です。立派なキリスト教徒ように借金した家族に助けて上げました。優しいだけではなくて、正義感も強い人でした。人はあまり知らないですけど、聖ニコラオスは第1ニカイア公会議も参加して、そこにアリウスの冒涜を我慢できなて、ついにアリウスを殴ってしまいました。

Kritická analýza "O meči, posvátných textech a tašce papeže Františka"

Moje již druhá kritická analýza výroků Tomáše Halíka. Tentokrát česky, protože první kritická analýza se dotýkala jeho přednášky v USA. Tentokrát se zaměřím na jeho kázání v kostele Nejsvětějšího Salvátora je dostupné k poslechu na webových stránkách této farnosti pod názvem "O meči, posvátných textech a tašce papeže Františka". Lze najít také na webových stránkách halík.cz v tištěné podobě zde.

1. Přehlížení příkladu proroka Mohameda a válečné expanze Islámu

V první části hovoří Tomáš Halík o vytrhávání respektive sebrání násilných výroků z Koránu, Bible a nebo textů různých osobností křesťanství. Toto je zcela zavádějící portrét, protože zcela opomíjí širší kontext toho jak "prorok" Mohamed působil. Sám se dopouštěl různých ohavných a násilných zločinů a nárokoval si výjimky ze svých vlastních pravidel. Je třeba zmínit, že jednání Mohameda je vzorem pro muslimy. Demagogická je i jeho zmínka o zločinech křižáků, protože právě křížové výpravy tedy jejich vyhlášení bylo reakcí na válečné tažení muslimů.

V druhé části správně hodnotí, že odvržení náboženství nevede k méně násilí a lepší společnosti, ale naopak.

2. Popírání schopnosti hodnotit náboženství

respektive že nelze hodnotit náboženství bez pohledu na jeho příslušníky.
"Jen Bůh může porovnat hodnotu náboženství jako takových. My máme před očima jen množství konkrétních realizací." Nejprve si povšimněme, že v první části hodnotí jako negativní odvržení náboženství jako takového a zároveň tak činí na základě konkrétních realizací, aby v následující větě řekl, že nelze vynést hodnotu o věci tímto způsobem. Ponechme nyní stranou toto protiřečení si a rozeberme si blíže tuto myšlenku.

Co jest náboženstvím, když z něj odkrojíme jeho členy, zůstane sada doktrín, ortopraxe a osobnost nějakého zakladatele. To vše můžeme hodnotit. Ostatně často je právě hledění na současné příslušníky náboženství do jisté míry zavádějící. Ne každý je horlivým následovníkem a většina bude spíše vlažných. Co nemůžeme hodnotit, ale může hodnotit pouze Bůh, je jakou roli existence tohoto náboženství bude hrát na Boží záměr s jeho církví a se světem. To nemůžeme vědět, ale to není podstatné pro zhodnocení teologie a filozofie daného náboženství. Zde se jaksi Tomáš Halík dopouští směšování těchto dvou věcí, a nebo hovoří pouze o Božím záměru, ale ten není pro hodnocení samotné podstaty náboženství potřebný. Bůh totiž i připouští zlého pro své záměry, ale přesto jej nazývá zlem, odsuzuje ho a trestá.

Stejně tak koná i katolická církev, která např. odsoudila náboženské nauky Luthera jako zavržení hodné, bez ohledu na jejich konkrétní realizaci v různých proudech a skupinách "reformačního" hnutí. Hodnotila náboženství, ačkoliv není Bohem.

Stejně tak hodnotí i každý člověk, který konfrontován s možností přidat se k nějakému náboženství, jej musí hodnotit jak konkrétní realizaci tak i náboženství jako takové.

Hodnocení pak u konkrétní realizace se činí i s ohledem na principy daného náboženství. To znamená zda realizace odpovídá nebo směřuje ke své ideální podobě. Zde však nečiní problém to, že se díváme na ideální realizaci, vůči které konkretní realizaci srovnáváme. Problémem je, že ideální realizace není v myslích všech lidí stejná. I tento problém má však řešení na lidské úrovni a ten se jmenuje tradice.

Bez hodnocení neexistuje racionální volba.

3. Popření existence kvalitativního hodnocení náboženského směru.

"Neexistují dobrá a špatná náboženství". Takže satanistický kult kanibalů pojídajících lidské oběti nelze považovat za "špatné náboženství"? Jak absurdní výrok. Tomáš Halík si toto uvědomuje, a proto se toto snaží upřesnit zúžením na "náboženství prověřená staletími". Jako kdyby stáří bylo samo o sobě garantem, že věc je dobrá. Což ale nemění nic na absurditě tohoto výroku zvláště z úst katolického kněze. Co znamená, když někdo hovoří o dobrých a špatných náboženstvích? Jsou dva pohledy.

1. Špatné náboženství, které propaguje ve svých principech zlé skutky. Dobré pak naopak podporuje dobré skutky.
2. Špatné ve smyslu falešné náboženství, které není od Boha, ale je pouze lidským konstruktem nevede lidi k Bohu. Ještě hůře pak pokud je náboženství konstruktem Ďáblovým. Dobré ve smyslu pravé náboženství, které je od Boha zjevené a vede lidi k Bohu a plnění jeho vůle.

Ve skutečnosti tyto dva pohledy jsou velmi provázané. Například hinduismus vede k modlo-služebnictví což je hřích (viz. 1) a to vychází právě z toho, že je to náboženství špatné ve smyslu falešné (viz. 2). Stejně tak lze hodnotit islám. Islám je špatné náboženství, protože popírá Božství Ježíše Krista, popírá poselství evangelia a tím odvádí lidi od víry v Boha tak jak on si to žádá. Vede je k následování příkladu Mohameda, který vedl válečná tažení proti "nevěřícím", a odvádí je od příkladu Ježíše Krista, ačkoliv jej považují za proroka. Odvádí je od křtu, atd. Zde zcela Tomáš Halík přehlíží, že zdánlivě společensky neškodné nauky vedou lidi ke zlu. Jako například doktrína o karmě a převtělování, která vede k velmi špatnému zacházení s chudými v Indii, protože hinduisté věří, že jejich situace je jejich karmou - musí tedy trpět.

"Existují jen špatní a dobří věřící."
Na principech (filozofii a teologii) záleží, protože podle nich se jedná a špatné jednání je cestou po které se kráčí přímo do pekel. Výše řečené nemá nic společného s úmysly lidí, ale s principy na kterých zakládají své jednání. Pokud věřím horlivě a dobře ve špatné náboženství, které mě učí zabíjet, modlo-služebnictví, neúctě k bližnímu, atd. pak nebudu dobrým člověkem. Pokud naopak jsem vlažný v takovém špatném náboženství budu spíše dobrým člověkem. To bude z hlediska přirozeného mravního zákona, ale nikoliv z hlediska nadpřirozeného povolání ke svatosti. Toto vidíme i na konkrétní realizaci Islámu dnes ve světě.

4. Nepodložený předpoklad, že Wahhábismus je karikaturou islámu

Wahhábismus vznikl jako snaha o reformaci tedy návrat ke kořenům islámu a když jsou kořeny prohnilé (viz. předchozí úvahy), potom z nich nic dobrého vzejít nemůže. Zde Tomáš Halík nazývá tento směr Islámu jako karikaturou, ačkoliv je to pouze jeho neodborný názor, který v nejlepším případě převzal od různých Arabistů muslimů a nebo příznivců Islámského náboženství. Stejná paralela je s komunismem, kdy i dnes mnozí příznivci bludných myšlenek Karla Marxe se obhajují tím, že konkrétní realizace v Sovětském Svazu a v našem státě nebyla nikdy tím "pravým socialismem".

5. Falešná asociace poklesků křesťanů s vojenským džihádem muslimů

"... islamismus nelze vydělovat z islámu. Ano, souhlasím, stejně jako hony na čarodějnice, pogromy na židy a zločiny křižáků nelze vydělovat z křesťanství. Všechno souvisí se vším."

Samozřejmě, že jde. Jestliže zjevené náboženství bylo zjeveno od Boha jednou provždy, pak jeho principy platí pro všechny časy. Pokud by tedy byly hony na čarodějnice součástí křesťanstvím respektive tradicí vyvěrající ze zjevené pravdy, proč potom nejsou i dnes součástí křesťanství? Oproti džihádu ve smyslu válečné expanze islámu, který je a byl součástí islámu tradičně už od jeho vzniku (od jeho zakladatele) a po celou dobu co existuje. Výrok Tomáše Halíka je falešná asociace odlišných jevů.
Doporučuji články, rozhovory a knihy vystudovaného islámského teologa a arabisty, katolíka jménem "Andrew Bieszad", který tyto teze různých apologetů islámu v katolické církvi a mimo ni vyvrací.

6. Blud, že Islám není ze své podstaty sám o sobě defektní

"V jednom rozhlasovém pořadu mi svérázná moderátorka (Barbora Tachecí) tvrdila, že je přece rozpor mezi tím, když tvrdím, že v islámu jsou zneužitelné věty, a zároveň to, že se nemáme bát islámu jako takového. Nebyla schopna pochopit, že není rozpor mezi tvrzením, že auta v rukou opilých nebo nedisciplinovaných řidičů jsou nebezpečná a zároveň že se nemáme bát aut jako takových nebo demonstrovat, že auta u nás nechceme."

K příměru o automobilech dodám, že auto, kterému nefungují pořádně brzdy, protože výrobce je navrhl špatně, je nebezpečné bez ohledu na to, kdo je řídí. Islám je náboženství postavené na naukách a tradici, která není uznávaná jako skutečné zjevení od Boha církví, kterou je Tomáš Halík sám součástí a ke které se hlásí. Lze je tedy považovat za defektní, protože jsou buď dílem nedokonalých lidí a nebo dílem Božího nepřítele. To platí a bude platit vždy a po všechny časy. Žádný historický vývoj na tom nic nezmění. Proto nejen lze, ale musí se jako takové hodnotit. Ze stejného důvodu musí být islám a každé jiné takové defektní dílo odmítáno.

7. K ecclesiologii

"Kristus je pravda, ale my nejsme Kristus, my jsme jen učedníci a následovníci Krista, jsme na cestě pravdy, ale nikoliv v cíli.".

My nejsme Kristus, ale církev je mystické tělo Kristovo, tudíž církev je Pravdou tajemným způsobem a má mandát od Boha hlásat evangelium a učit všechny národy. Má svěřen poklad víry zjevené jednou provždy, proto církev není na cestě k pravdě, ale má plnost pravdy. Zatímco individuální věřící jsou na cestě ke Kristu respektive jsou v zápase o svoji duši. Kristus nepodmiňoval spásu jenom skutky, ale také vírou v jeho Božství, účasti na svátostném životě (křest, eucharistie), a jak víme muslimové nevěří v Ježíše jako mesiáše, ale jako pouhého proroka předskokana pro Mohameda. Kristus je s těmi, kdo plní vůli Boží. Plní však muslimové Boží vůli? Když jsou vyzváni k obrácení a vyzváni k tomu, aby uvěřili v autentické evangelium a odmítají tak učinit? Podmínění spásy jenom a pouze dobrými skutky vede k Pelagianismu.

"Spásná síla Krista a Boží milosrdenství jsou větší, než my můžeme pochopit a stanovit, varujme se toho, vydávat se za ty, kdo mohou určit jejich hranice. Kristus je dveře – a my nemáme právo tyto dveře přivírat na základě svého lidského, neúplného, dějinně a kulturně podmíněného poznání."

Zde se Tomáš Halík dopouští přílišného spoléhání na Boží milosrdenství. Paradoxně také kritizuje přesně to co církev po staletí dělala na svých koncilech, kde vyhlášením "anathema" slovy Tomáše Halíka "zavírala dveře" těm co zastávají určité pozice dokud je nezmění a neobrátí se.

8. Relevantní část kázání

Jediná relevantní část k Evangeliu:

"K dnešnímu evangeliu: Ježíš nevyzývá k válce a rozdělení, k násilí; meč rozdělení, který přinesl a o němž mluví, nemá co dělat s železem a krví. Ježíš pouze zcela realisticky vidí, že jeho výzva k lásce nebude většinou přijata (pravda v náboženství, filozofii, vědě i umění zpravidla začíná jako vysmívaný a pronásledovaný názor menšiny, která se staví proti většinovému mínění). Ježíš vidí, že je opravdu „znamením, jemuž se bude odporovat“, jak o něm řekl prorok Simeon; ví, že názor na něj rozdělí společnost i rodiny, ano i do srdce jeho blízkých, i jeho vlastní matky (znovu citujme proroctví Simeonovo) vnikne meč bolesti. „Blahoslavení pronásledovaní, blahoslavení jste, když vás budou lidé tupit a říkat o vás všechno špatné“ – copak to není poslední z Ježíšových blahoslavenství z kázání na hoře?

Ano, Ježíšova slova o rozdělení, které přináší, jsou opět velmi aktuální. Jsou chvíle tříbení v církvi i ve společnosti."

9. Jediná válka duchovní

"Doba je zlá – a pozor na ty, kteří se chtějí přiživit na vzedmutých vlnách strachu, předsudků a nenávisti. Jsme ve válce, ale není to válka náboženská, říká papež František, velký prorok naší doby. Je třeba nesmírně pečlivě rozlišovat islám a džihadismus, i když džihadismus patří k islámu jako jeho karikatura a stín, podobně jako katolický fundamentalismus, plod strachu a neznalosti, patří ke křesťanství jako jeho ostudná, ale dnes i u nás velmi živá karikatura a temný stín křesťanství."

Jediná válka, kterou lidstvo žije je válka náboženská a duchovní. Je to souboj mezi mocnostmi nebeskými a pekelnými. Všechny ostatní války jsou víceméně bezvýznamné. Líbí se mi jak Tomáš Halík označuje papeže Františka jako "velkého proroka naší doby". Což mě přijde úsměvné a spíše se zakládá na názorové shodně než na nějakém objektivním hodnocení.

Jako vždy Tomáš Halík nezapomněl odsoudit "katolický fundamentalismus". Což je poněkud legrační, protože ani sedevakantisté či lefébristé, ponechme stranou spory o to zda jsou či nejsou už mimo církev, které by bylo možné za "fundamentalisty" označit, nehlásají šíření víry mečem. Jestli Tomáš Halík nepovažuje za fundamentalisty i sv. Augustína a také ty co odsuzovali islám sv. Tomáše Aquinského a sv. Alfonse Maria Liguori. Tyto tři světce, učitele církve? Což jenom potvrzuje můj názor, že většina současníků zejména mimo církev, ale bohužel i někteří lidé v církvi, by se dívala na světce jako na "fundamentalisty".

Komentář k jeho pozici a podivem nad nesouhlasnou reakcí lidí

Výroky z úst katolického kněze implikující, že islám sám o sobě je v pořádku nebo přijatelný pro lidi k věření jsou mrazivě děsivé. A proto jsou lidé, kteří pochybují nad vírou a přesvědčením takového kněze. Lidé očekávají od svých pastýřů, že budou milovat Krista a jeho církev nad všechny jiná náboženství. Nad jiná náboženství, které jsou pouze uzurpátory lidských duší, které byly stvořeny proto, aby oslavovali Boha v jeho církvi a měli plnou účast na životě s Bohem. Copak zapomněli, že Bůh je Bohem žárlivým, jak říká písmo. Pokud také nevyzve muslimy k obrácení pak také poukazuje na nedostatek lásky k bližnímu, kterého nechává v jeho polopravdách a nechce se s ním podělit o plnost pravdy.

Pokud je tedy Tomáš Halík sám přesvědčen o pravdivosti katolické víry jak tvrdí, pak proč hájí islám jako něco co máme akceptovat? To je krajně schizofrenií pozice. Tu však vysvětluje svým polovičatým přístupem k pravdě. Kdy konfrontuje dva krajní výroky: "My máme pravdu." versus "Jenom my máme pravdu." To je falešné dilema. Tradice učí, že pouze v katolické církvi je plnost pravdy. To znamená, že jenom my máme pravdu v plnosti. Ti co pak mají jenom útržky pravdy, jinými slovy to co je stejné nebo se blíží k tomu co věříme.

Víra v reálnou přítomnost elementární prvek pravého křesťanství

Tento článek je reakcí na článek Milana Šupy Kritické zamyšlení nad úctou k hostii v křesťanství. Považuji nezbytné reagovat, protože víra v reálnou přítomnost je naprosto nezbytnou pro spásu.

Už v počátku svých úvah se pan Šupa dopouští omylu. Konsekrace hostie není zpodobnění si Boha. Jestliže je konsekrovaná hostie skutečně tělem Kristovým, pak nemůže být zpodobněním Boha. Jako Mila Šupa není napodobeninou Milana Šupy. To je fakt elementární filozofie.

Dalším prohřeškem je zcela nahodilé užívání filozofického pojmu forma. Bůh má formu. Jeho formou je bytí. Jak říká Mojžíšovi z hořícího keře: "Jsem, který jsem". Tato epizoda z písma svatého také ukazuje na to, že Bůh se může ukázat hmotným/smysly zachytitelným způsobem.
Dokonce Bůh požadoval, aby si Mojžíš sundal obuv z nohou, protože stanul na posvátném místě.

Zcela nesprávný a anti-biblický je výklad Ježíšových slov z Evangelia. Pan Šupa zcela přehlíží Janovo Evangelium šestou kapitolu, která je klíčovou pro pochopení ustanovení Eucharistie a víry v reálnou přítomnost. Zde Ježíš, poté co se nazve chlebem z nebe, velmi důrazně prohlašuje, Jan 6, 55: "Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj." a Jan 6, 51: "Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa" Tato slova vyvrací jakékoliv pochybnosti o tom, že by Ježíš nemluvil doslova.
Právě lidé kolem něj se z počátku domnívali, že to nemyslí doslova. Když si uvědomili svůj omyl, tak odešli, protože nebyli schopni taková slova unést. Jan 6, 60: 'Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“' Proto dvanáct učedníků, kteří i přesto zůstali s Ježíšem, jasně chápali význam toho co dělal Ježíš při poslední večeři.
Pan Šupa se namísto tohoto explicitního vysvětlení uchyluje k podivné asociaci s úvodní pasáží Janova evangelia. Zcela mimo kontext se vrací o mnoho stran zpět ke kapitole první. Jeho interpretace tj. nahrazení "tělo a krev" za "slovo" je nesmyslné v kontextu 6. kapitoly. Zvláště z citace Jan 6, 51, kde hovoří o těle daném za život světa. Tím nemůže myslet pouhé "slovo", ale své skutečné fyzické tělo, které trpělo a zemřelo na kříži. Úvodní slova Janova Evangelia se však dotýkají stvoření (Genesis) a víry v Ježíšovo Božství.

Fakta a souvislosti zcela opomenuté panem Šupou

Slavení Eucharistie má přímou souvislost s Kristovou obětí a vychází z chápání oběti velikonočního beránka. Kde rodina zabije beránka bez vady (předobraz Krista) a zkonzumuje jej. Zároveň krev beránka měla být znamením, aby se anděl smrti vyhnul příbytku. Smyslem konzumace skutečného těla a krve Kristova je získání podílu na smrti, vzkříšení a slávě Krista.

Jan 6, 57: "Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne"

Podstatnou souvislostí jsou Eucharistické zázraky. Za celou historii církve bylo asi 170 případů, kdy se konsekrovaná hostie proměnila v živou lidskou tkáň nepodléhající rozkladu. Dalším zázračným znamením, byla schopnost některých světců s naprostou přesností rozeznat konsekrovanou hostii od hostie nekonsekrované. To poukazuje na to, že hostie se konsekrací promění. Někteří se i živili pouze Eucharistii. Takto žili po mnoho let bez jídla a vody, aby tím Bůh na nich ukázal, že jeho tělo dává skutečně život. To článek zcela opomíjí, že jsou dobré podpůrné důvody, proč věřit v pravdivost Ježíšových slov.

Historicky víra v reálnou přítomnost sahá až k počátkům církve. Lze najít zmínky ve starých dokumentech ještě z éry prvotních křesťanů. Dalším poukazem na toto je rozšířené představa mezi pohany z počátků křesťanství, že křesťané praktikují kanibalismus.

Critical analysis of Tomáš Halík's "Afternoon of Christianity"

Msgr. Prof. Tomáš Halík PhD, DD. is well known Czech theologian and priest. He is also strong supporter and promoter of modern theology. His talk by name "Afternoon of Christianity" is quite telling insight into present day insanity of Catholic intellectuals including not only himself, but very high-ranking clerics. You can watch his talk on the Youtube. It is about 30 minutes long and quite disturbing. I am going to address some key points of his talk.

1. Distorted view of history and relation of Christianity (Catholicism) and Enlightenment (secularism, liberalism, etc.)

First misconception of Msgr. Halík is that enlightenment is (natural) product of Christianity, a product of conflict between Catholics and Protestants. It is not. It is primarily a natural product or lets say consequence of Protestantism. It is important to make distinction between authentic Christianity - Catholic - and fake distorted Christianity - Protestantism. Those are not equals. It is not competition between two equals. It is no wonder that secularism has its origin in philosophies coming from protestant England, which influenced both French and American revolution. The idea of secularism as promoted by John Locke was intended only for coexistence (tolerance) of solely protestant sects. The Catholics (vulgarly referenced as Papists) and atheist or other religions had no right to exists in this system. Therefore as Protestantism started slow downfall (crumbling and watering down) of Christianity and enabled deism (first step towards agnosticism and atheism), then atheistic spin on secularism denoted the start of the end of the Christianity and Christianity guided civilization.
His other misconception is that current society adopted/absorbed and internalized christian ways. No. It rather runs on the trend of Christian civilization. However this trend fades off  with increasing speed.

2. Christians (incl. Catholics) need secularism and vice verse to serve as corrective measure

If Christ brought all necessary means for Salvation including his Church. We do not need an external principle, which is not part of his mandate or revelation, as corrective measure. It is dualism. Like saying the evil is necessary for the existence of good. It is not catholic.

3. The Christianity (especially Catholic Church) must search for new role in the secular world.

The mandate of Church is clear for all times Mathew 28:19-20: Therefore go and make disciples of all nations, baptizing them in the name of the Father and of the Son and of the Holy Spirit, 20 and teaching them to obey everything I have commanded you. And surely I am with you always, to the very end of the age.
The idea of the Church in need to change her role in the World just because it became secular and pagan is modern nonsense. It is just cleverly disguised way of saying that "the Church must go with the times", which is old modernist battle cry as they demolish the Church.

4. The Church that must die in order to bear fruits

It is an insane extrapolation of the idea of individual Christian sacrificing his life for the faith in order to bear fruits for the Christ. If the Church as whole is destroyed, if it dies as a tree it can not bear the fruits anymore. Is this why modern theologians are on mission to destroy the Church?

5. The problem of "triumphalism"

Firstly Msgr. Halík reduces the role of Church militant to private spiritual struggle and overlooks the other dimension of the struggle. The struggle to evangelize according to the mandate of the Church (applicable both on individual Catholics and the Church as whole) to spread the faith. After all it is the One True Faith for salvation of all man.
Then he accuses Catholics in the Church militant to suffer from self-identification with the Church triumphant. According to him this lead to militant attitude towards others, who are "different" (meaning other religions, heretics outside and inside church). Like if Catholics were committing terrorist acts and suicide bombings against those people. This accusation is directed towards traditionalists, tradition minded and orthodox Catholics.
This accusation is false. Those Catholics have in mind also the Church triumphant, but they do not self identify with it nor interchange the Church militant with the Church triumphant.
What Msgr. Halík completly overlooks is fact that the Church triumphant is a part of the whole Church. It is nothing wrong to love the Catholic Church and be proud of its God given glory, splendor and beauty. It is like loving creation (nature) as expression of overflowing love for its creator (God), then why wouldn't you love the gem of creation the bride of the Christ and despised all cheap man made fakes and imitations.
It is important to note that the Gospel and its main message itself is utmost triumphalist message of all times. The message that the Jesus Christ has risen. The victory over death. It can't get more "triumphalist"!
His idea also denies the reality of the saints, who loved the God and his Church, while being humble about their own personal deeds.
He also ipso facto denies the Extra Ecclesiam nulla salus (there is no salvation outside the Church).

He presents erroneous idea that the individual believer has no access to the sufficient knowledge of God, because he overlooks the fact that the Church has/provides all necessary means for salvation. This erroneous thinking leads him to the idea that believers and consequently the Church itself must look for ways to improve its understanding of God. This he backs by misinterpretation of the St. Paul, where St. Paul speaks about how we see God in the afterlife in contrast to this life.
Moreover he beliefs erroneously there are other legitimate ways of being Christian, than being a Catholic, than being a member of Christ's Church or any other ecclesiastical community whatsoever.

He presents a false humility in erroneous endless doubt as part of the Christian life, because he does not direct those on believer himself, but on the God and truths of the Faith. What would Msgr. Halík say on words of St. Alphonsus:

If you are tempted by the evil spirit against some truth of our holy faith do not stop to consider the difficulties suggested by the devil, but make an act of faith without delay and protest before God your willingness to lay down your very life for the truths of your holy faith. 
Liguori, St. Alphonsus. The Twelve Steps to Holiness and Salvation

6. The third path

The third path for the Church, as it is promulgated not only by Msgr. Halík, but sadly in some other forms by many high ranking bishops and even by the pope Francis, is equivalent of the fifth wheel of the cart.
What it is? The idea of "accompanying people". He speaks of two traditional ways pastoral and missionary. The pastoral is directed towards members of the Church and the missionary is to bring people outside the Church in. However what about the third way (accompanying people)? If the pastoral and missionary care of the Church cover all people (inside and outside the Church), for whom is it good for? It is utterly useless and superfluous construct.
What does it even mean "accompanying people"? Accompanying where to? On road to the Hell (on road different than path to the salvation)? Doesn't it lead the accompanying christian to the Hell too?
Msgr. Halik is more precise. He does speak about accompanying of "seekers". Those are people who are endlessly "seeking God", but can not find him. However we do not send "missionaries" to them. No, no! According to Msgr. Halík quote: "we accompany them on their path in dialogue for a while". and then ...
I don't know we ditch them? "This should be considered of equal value as missionary work" according to him. Seriously!? Yes, Msgr. Halík does realize the fact quote: "it requires a radical shift in the ecclesiology".

The ultimate Goal of neo-modernists

The plan for the future of the Church is according to Msgr. Halík alliance between (anti-christian) secularism and all Christians as they are coming to terms with one another via the ecumenical efforts. This plan of course includes keeping the secularism at the helm guiding them as they became increasingly immersed in pluralistic world and themselves become more pluralistic. "Other ways of being a christian will emerge".

What is therefore the idea of "Afternoon Christianity". It is the idea of revitalized new Christianity transformed by modern ideology, "pluralized", with a new role after present "noon crisis".

I can agree that Christianity is in period of crisis, but this is not "middle-age crisis". It is rather a period of illness when the body of the Christ is weakened. Before it can function effectively again the disease must be fight off by its immunity system. However what if Church at present suffers from some form of an autoimmune disease. Only miracle could save the Church in such case.

Should human rights always outweigh religious rights? (The Big Questions, 12/1/14)

Should human rights always outweigh religious rights?

Neither, because the idea of "rights" is flawed. It is bad philosophy, which in turn produces various problems and conflicts. An idea of "right" puts responsibility on others. "I have the right and now you have to do something." The order or any morality for that matter falls apart as consequence. In contemporary sense a right is whatever government says it is right. It is just as Christopher Ferrara eloquently puts it: "Modern society is atomized individual powerless against all powerful state." and "God gave us ten commandments not rights!" I strongly recommend you to watch all his talks about Christian social order, morality and law, the kingship of Jesus Christ and liberal secular state (on Youtube here).
Modern state claims for itself an absolute authority in regards to all things concerning social order (including morality). In consequence it leads to absurd praxis that morality is defined by democratic vote (by majority public opinion). This is utterly false and dangerous position to hold. For example if majority people would desire to exterminate Jews it would be permissible and moral since morality is viewed by prism of what is legal (or a legal right). In this construct of self-determined voted on national morality is everything subject to trends and whims of the society. In the framework of Lockean secularism based on religious indifferentism any moral argument holds no value as everything must be tolerated. That is why in The Big Questions any effort to justify upholding morality on grounds of secularism and pluralism is doomed to fail. Any religion or individual believer in conflict with this system is going to be struck down (that is the persecution they clumsily talk about in the video).
The idea of religious rights or freedom of religion is somewhat coming from the state is ridiculous. I have never seen any religious authority to check bill of rights, consult lawyer whether some religious truth is not in conflict with the law of the land. It is mentality of reversed order, where secular (agnostic) state is superior to religion (religious authority). This is one of the errors condemned by Bl. Pius IX.

What is necessary is to shift debate on the other side of the coin. It is necessary to abandon the right talk. This means I have a duty (a moral obligation) and you have a duty. The first duty in Christian framework is to believe in God. State has duty to protect the true religion of Christ the Catholic Church. If society orders itself around duties required by the God and the true religion of Catholic Church (not those schismatic and heretics like Church of England, countless protestants sects, etc.), no moral man would miss so called rights for a second. So I can say:

"I do not recognize any limitations established by law upon proclaiming or upholding truths of the Catholic faith, the only true religion, because my duties to the One true God supersede my duties to the state or any individual man."

"Moreover It is necessary to refuse safety blanket of religious freedom and other secular rights, which in practice serve as unspoken social contract to permit various immoralities violating natural or divine law in exchange for silence. Following example of St. Francis of Assisi, who returned everything to his father including clothes, it is time to return all secular rights to the state including religious rights, freedom of speech, etc. and embrace Christ without comforting chains of  lukewarmness forged by godless ideologies."

Do we really need Ecology encyclical?

When I heard about pope Francis dedicating his next encyclical on heavy topic of ecology and environment I thought first he must be nuts, because with so much turmoil going in the church he will pick the least important problem in the world. Like if not using green products would cost you your salvation. However after more thinking I realized that it is not entirely bad idea especially in light of pope Francis's focus on issues of poor people and poor countries.

It is one of the great errors in modern western society to replace primacy of care for salvation and humanity with care for environment, animals and inanimate Earth. By pressing on bogus problem of global warning various evil agenda is promoted - earth worship, eugenics and global government.

First let me briefly address the issue of global warming. If global warming and everything what those doomsayers claim is true, then any action at this point is meaningless, because we are already beyond the point of return. If not then any action is equally meaningless. So it makes no difference whether the global warming exists or does not.

The eugenics attempts to save humanity by killing it is one of problems which concerns poor developing countries in Africa and elsewhere. This Ecology encyclical gives pope great opportunity to condemn such attempts and such practices where the first world countries try to push on those countries contraception and abortion. There were also instances where they did that directly by secretly putting contraception into vaccine for those countries.

The other issue of global government or to be precise of global taxation using excuse of taxation for carbon emissions and the whole pressure to use expansive technologies with ecology in mind puts lot of burden on developing economies of poor countries. In result those countries are hammered down, by putting on them burdens from which rich countries buy themselves out or ignore them altogether anyway.

The final issue that touches not only on Africa, but in last hundred years even on the first world countries is idolatry of Earth, objects and living things in nature. This should be condemned and proper balance between protection of environment and utilization of natural resources for benefit of mankind should be drawn by the Church once and for all.

One last thing of lesser significance the idea of putting animal on same spiritual level with humans should be condemned as well. This touches on issue of vegetarians and vegans who do that for "sake of animals" and not for sake of fasting or as exercise in self-denial.

Modernism in the church and lack of faith is still the biggest issue of the day, but do we really need another Pascendi dominici gregis when we already have one.